Barvy jsou stejně jen vymyšlené!
Počátky tvorby writera a výtvarníka Petra Chmelenského spadají do roku 2002, kdy se začal uplatňovat jako streetartový umělec nejen na lokální graffiti scéně – zprvu pod pseudonymem CELA, který v roce 2013 vystřídal pseudonym SKLON. Doposud
je členem uměleckých skupin IMG a DUB Crew Graffiti. Zatímco někteří autoři postupně pouliční scénu opouštějí, Petr stále zůstává věrný svým kořenům.
Vyhledává neotřelá prostředí, která ho inspirují a jejichž velkorysost mu nabízí prostor pro intenzivní sebevyjádření. Takové tvůrčí uspokojení mu přináší například intimní malování v opuštěných industriálních prostorách továren a hal. Jinou výzvu
pro něj představují velkoformátové malby (tzv. muraly) v městském prostoru, které naopak mají potenciál oslovit široké publikum.
Od počátku je ale Petr otevřený hledání nových výtvarných forem a uměleckým experimentům. Nechce být originální za každou cenu, rozhodující však pro něj zůstává snaha neustále posouvat svou výtvarnou zkušenost a své výrazové prostředky, bez ohledu na jejich potenciální (ne)přijetí či (ne)úspěch. Na Poděbradských sympoziích Woodoo Session se zprvu prezentoval jako autor skulptur a dočasných instalací ve veřejném prostoru. O několik let později na Čelákovické přehlídce ČelArt vystavil také své první obrazy.
Mezní životní zkušenost z roku 2017, kterou vnímá jako své „druhé narození“, prohloubila jeho příklon k malbě. Aktuální obrazy jsou především projevem spontánního a bezvýhradně svobodného tvořivého aktu, který se zhmotňuje v „rozložení“ prostoru či „rozkladu“ reality a perspektivy. Z takto v podstatě automatické malby se rodí jakési snové až nahodilé geometrické koláže rozlomených tvarů a rozličných barevných textur. Paradoxně, ač je Petr od narození barvoslepý, pracuje s barevným spektrem neobyčejně vnímavě.
Mrkněte na jeho sítě:
Petrovo umělecké počínání v kostce
- 2002 – Graffiti start
- 2009 – 2015 – Freezefest aneb Kultura jinak
- festival zaměřený na alternativní žánry umění (Graffiti)
- 2010, 2012, 2014, 2016 – Woodoo session
- Sympozium umělecké tvorby ve volném prostoru v Poděbradech
- Skulptury, Instalace – Celá lavička, Brouky, Štěpovačka na děti, Pohanská krypta
- 2014 – 2019 – ČelArt – festival alternativního umění Čelákovice
- 2018 – HOSTEL KLONDYKE – Projekt Room
- 2018 – Galerie G 18 – TOTEM CPX
- výstava obrazů společně s Pablito Postler
- 2018 – Město Galerie – Kutná Hora
- stěna v areálu sběrného dvora
- 2021 – Město Galerie – Poděbrady
- Graffiti stěna žel. nadjezdu
- 2021 – Back in the Days
- Graffiti session Drážďany
Interview
Petře, po přečtení tvého medailonku nás hrozně překvapila informace, že jsi barvoslepý. Absolutně nechápeme! Tvá díla jsou plná barev a odstínů. Jak to sakra děláš?
Osobně si myslím, že barvy vidím, akorát je neumím pojmenovat. Řídím se hodně logikou, když už maluju reálný věci (tráva je zelená, nebe modrý atd). Když maluju grafáče nebo obrazy, nechávám to na pocitu a na tom, jaký barvy zrovna mám. Barvy jsou stejně jen vymyšlený.
Miluju základní barvu vesmíru, což je černá.
Ve svém medailonku píšeš o mezní životní zkušenosti a druhém narození. Jaký to je, když se člověk podruhé narodí? Co se stalo a co nastalo pak?
Na začátku roku 2017 mi napadnul zánět celý krk, plíce, už to šlo na srdce, takže jsem byl v umělým spánku a v průběhu i klinicky mrtvý na 2 minuty. Probuzení po dvou měsících byl velký šok, rodina byla hlavní oporou, bez ní bych se nejspíš zbláznil. Před probuzením jsem měl pocit, že mě zavřeli někde, kde nechci být, protože tam nic nebylo, jen bílo.
Graffiti scéna v ČR! Jak se změnila od dob tvých začátků?
No změny v tom moc nevidím, pořád se maluje stejně. Možná, že v dnešní době je zvykem dělat graffs hodně na prasáka, ale i na prasáka to jde ve stylu, což tam většinou chybí a tím to celý kazí. V graffiti ale není dána hranice, kam se nesmí, a každý si to může dělat po svým a vyjít s original stylem. To mě na tom baví.
Co dál? Kde tě můžeme potkat a okouknout tvoji tvorbu?
Dál doufám, že budu hlavně zdravý, a dokud udržím plechovku v ruce, budu malovat, co to jen půjde. Potkat mě můžete asi kdekoliv, nejspíš u stěny nebo na začátku roku 2022 v Galerii Mega, kde něco vytvoříme společně s Pablito Postlerem.
Autoři: Ivana Kočík