Noc Venku

Noc venku je ojedinělá kampaň, která si klade za cíl seznámit širokou veřejnost s problematikou života lidí bez domova a zprostředkovat jí zážitkovou formou „běžné fungování“ člověka žijícího na ulici.

Organizátoři akce usilují o zlepšení postavení a možností lidí bez domova ve společnosti, a to skrze změny postojů veřejnosti k problematice bezdomovectví. Otevírají prostor, v němž lze komplexně diskutovat problematiku bezdomovectví a různými způsoby vyjádřit svou solidaritu.

Věříme, že tím vším přispějeme k hlubším systémovým změnám, díky kterým lidé bez domova ve společnosti získají novou šanci.

My, členové Tlusté čáry, jsme velmi rádi, že jsme se této akce mohli aktivně účastnit na odborné konferenci s výstupem a představením našich plánů, a to na půdě Akademie výtvarného umění v Praze.

Pecha Kucha

Tento projekt vymysleli architekti Astrid Kleinová a Mark Dytham z tokijského architektonického studia Klein-Dytham Architecture. Jeho realizace nazvaná Pecha Kucha Night (což je japonsko-anglický název, který v překladu znamená „noc povídání“ či „noc tlachů“) je výjimečnou příležitostí pro setkávání architektů, designérů, grafiků, výtvarných umělců, teoretiků a techniků. Probíhá zde vzájemná výměna zkušeností a informací nejen o novinkách v oboru. První setkání Pecha Kucha Night se konalo v únoru roku 2003 právě v Tokiu.

V České republice se první akce tohoto druhu konala v Praze v roce 2007.

Smyslem projektu Pecha Kucha je, aby prezentace byly co nejhutnější, aby si dokázaly udržet pozornost posluchačů. Během jednoho večera tak má každý z přednášejících 6 minut a 40 sekund, během nichž může předvést 20 obrázků, přičemž každý z nich může komentovat po dobu 20 sekund. Za jeden večer se obvykle vystřídá 14 účastníků. Obvyklá frekvence těchto setkání je jednou měsíčně.

Důkazem úspěšnosti projektu je skutečnost, že se setkání Pecha Kucha Night pravidelně konají již ve více než 230 městech na všech kontinentech.

A my máme velkou radost, že jsme na této akci mohli vystoupit!

Pomáháme

Život v našem okolí nám není lhostejný, a proto pomáháme tam, kde je třeba!

Rizikových skupin, které v případě nečekané události nemusí svoji situaci zvládnout a zůstanou bez domova, jsou tisíce.

Na ulici žije 25 tisíc lidí. Z toho 2 tisíce dětí. 800 tisíc lidí žije v exekucí. 190 tisíc seniorů si musí vystačit s důchodem nižším než 10 000 Kč. 40 tisíc dětí má rodiče ve vězení a psychicky strádá. Troufáme si říct, že neexistuje člověk, který by ve svém životě nepotkal někoho, kdo se potýká se závislostí na alkoholu, drogách nebo gamblingu.

Všichni jsme se ve svém životě setkali s někým, kdo byl týrán, šikanován, sexuálně zneužíván, ponižován, podceňován. Kdo žije v chudobě, v nedůstojných podmínkách nebo na ulici.

Buď sami tento příběh prožíváme, nebo ho prožívají naši blízcí.

Každý může přispět kouskem aktivity, zaštítit oblast, která nám je blízká a kde se cítíme silní.

My, jako skupina Tlustá čára, se věnujeme kreativitě. Chceme vyzvednout talent lidí, kteří v životě nedostali možnost uplatnit se a tvořit.

Pokud se k nám chcete připojit, máte chuť a motivaci něco změnit, udělat za tím tlustou čáru, nebojte se nám napsat, a to buď na mail, který naleznete v KONTAKTECH, nebo nás najdete na sociálních sítích.

Koláž fotek k akci pomáháme

Graffiti

Street Art, Graffiti nebo umění ulice. Precizní technika a s ním spojená nezaměnitelná kultura plus nepsaná pravidla komunity nás velmi zaujala. Graffiti jsou bezesporu spojené s ulicí. Co si představíte vy, když se řekne ulice?

My vidíme řadu našich kamarádů z azylových domů a z ulice, kteří propadli různým závislostem (drogy, alkohol…), zároveň však vidíme i kamarády, kteří se z té pomyslné země dostávají nahoru. Ti mají od nás velkou podporu a respekt!

Rozhodli jsme se oslovit zástupce české graffiti scény ke spolupráci a k organizaci akce, kde bychom na některé aspekty tzv. „z ulice“ společně upozornili. Také Vás možná překvapí jednotlivé příběhy našich graffiťáků, protože se hodně podobají právě, těm o kterých píšeme výše.

Kde? Kdy a co? To se již brzo dozvíte!

Sledujte nás na sociální sítích.

Amélie

AMELIE je organizace, která pomáhám všem, které postihla onkologická nemoc, osobně nebo v blízkém okolí. Nabízí bezplatnou péči odborníků i laiků s podobnými zkušenostmi v překonávání vážné nemoci.

Rozhodli jsme se organizaci podpořit věnováním obrazů od našich členů pro výzdobu onkologických center napříč republikou.

Společně s námi se do podpory zapojili školské instituce, neformální uskupení, jednotlivci, ale i dobrovolníci a zdravotníci.

Pokud byste chtěli organizaci podpořit, doporučujeme se podívat na jejich webové stránky, popřípadě organizaci přímo kontaktovat.

https://www.amelie-zs.cz/

Amélie plakát

Diskuse

Pro naše umělecké projekty si vybíráme společenská témata, která jsou mnohdy tabuizovaná. Diskuse a názory veřejnosti jsou pro nás velmi důležité. Můžeme tak zachycovat společenské otázky, klišé, ale i osobní zkušenosti jednotlivců.

Všechny tyto informační vstupy nám pomáhají ve tvorbě, ale také ve vytváření vzdělávací kampaně.

Každé diskusi předchází průzkum a komunikace s odborníky na dané téma. Následně prezentujeme vše, co jsme k dané problematice zjistili, a velice rádi vstupujeme do dialogu se samotnými účastníky.

Hlavní součástí projektu je prostor pro názor jednotlivce.

Budeme velmi rádi, pokud na naše diskuse zavítáte i vy.

Diskuse jsou zcela otevřené a může se jich účastnit kdokoliv.

Pokud byste měli doporučení na zajímavé téma nebo oblast, která je opomíjená, nebojte se nám napsat!

Diskuse plakát

Skříň

Do veřejné šatní skříně může kdokoli přinést oblečení, které může posloužit lidem, kteří se nacházejí v nouzi. Primárně skříň využívají lidé bez domova.

Skříň jsme společně upravili, zajistili její opravu a převezli na určené místo, které bylo schváleno městskou částí. Přední část skříně jsme ponechali volnou, aby svým uměleckým umem mohl přispět kdokoli. Vzali jsme barvy a štětce a veřejná šatní skříň se na malý moment stala volným plátnem.

V den jejího představení jsme na místo pozvali členy Tlusté čáry, ale i dobrovolníky a dárce, kteří chtěli přispět potřebným oblečením. Zajistili jsme i místo pro odpočinek, občerstvení a možnost společně diskutovat. Na událost přišli i naši přátelé, kteří žijí v azylových domech nebo na ulici, a díky nimž jsme mohli získat další podněty k problematice bezdomovectví.

Veřejné šatní skříně jsou velmi oblíbenou formou pomoci, a to zejména v zimních měsících, kdy je pobyt na ulici velmi rizikový. Ve společnosti však máme na tyto počiny různorodé názory. Někteří aktivitu vítají, někteří ne, a to zejména z důvodu obavy shlukování se lidí v okolí a možného znečištění a nepořádku.

Pokud byste přemýšleli o vytvoření dalších míst, nebojte se nám napsat, rádi posdílíme zkušenosti a přiložíme ruku k dílu.

Šatní skříň

Art Prague

Termín 20. ročníku festivalu moderního umění ART PRAGUE 2020 padl přesně na týden, kdy se vláda ČR rozhodla uvolnit zákaz pořádání kulturních akcí.

Na této události jsme prezentovali umělecká díla, která vedla dialog mezi TĚŽKOSTÍ, LEHKOSTÍ A SUROVOSTÍ.

Spojení křehkých a lehkých materiálů, které opticky ztvárňují velkou a těžkou hmotu, v nás probouzí nejistotu a rozporuplnost.

Často v naší tvorbě naleznete nadsázku a humor, který ale upozorňuje na okolní společenské dění. Zlatá prdel klidně sedící uprostřed místnosti v centru metropole na akci, kde se prezentují umělci a galerie. Kde se řeší umění, jeho význam, jeho aktuálnost a hodnota. Zatímco se venku setkávají lidé, kteří prožívají osobní dramata.

Každý den se potýkáme s těžkou hmotou v různých formách. Jedna odejde, druhá vzápětí opět přijde. Jak moc nás může vzájemně oddělovat, tak nás stejným způsobem může i spojovat, posouvat naši lidskost a um.

Těžkosti se samotným sdílením stávají lehčími a méně hrozivými, a to je i hlavní podstata našeho uměleckého uskupení a formy prezentace na této umělecké události.

Vytvářením neklidných objektů v pravém světle se snažíme otevírat veřejnou diskusi, která zve kohokoli, aby se do ní připojil, a to bez ohledu na to, v jaké životní situaci se momentálně nachází. Tlustá čára není jenom kolektiv, je to prostor pro vlastní sebevyjádření.

Art Prague plakát

Tlustá výzva

Myšlenka Tlusté výzvy vznikla v období druhé vlny pandemie COVID-19 v ČR. Uvědomili jsme si, že pro mnohé jedince může být toto období velmi náročné, a to zejména pokud se potýkají s osobními problémy, cítí se osamocení, mají psychické potíže nebo jsou jejich plány a cíle zmařeny.

autor: Jan Jirkovský

Reagovali jsem na tuto situaci vytvořením umělecké výzvy, do které se mohl přihlásit kdokoli, kdo se s touto dobou chce vypořádat společně!

Plán byl velmi jednoduchý, jakmile se vytvořila skupina zájemců (celkem 30), společně jsme se shodli nad tématem a každý ve svém domácím prostředí dané téma umělecky zpracoval technikou, která je mu blízká.

Pomyslným cílem naší společné aktivity je výstava v prostorách pražské Invalidovny, kde společně ukážeme, že i v době omezeného pohybu může vzniknout něco zajímavého a že je možné získávat i nové kontakty. Setkala se výborná parta lidí, kteří se do té doby neznali. Komunikovali jsme spolu několik měsíců, podporovali se ve tvorbě, ale i v životě. Můžeme s klidem na duši říct, že se mezi námi vytvořilo přátelství.

V tomto konceptu budeme pokračovat a plánujeme organizaci pravidelných ročních výzev pro další zájemce.

Sledujte náš web nebo sociální sítě, ať vám další výzva neunikne.

autor: Jan Jirkovský

Nesvoboda

Formu NESVOBODY si v roce 2020 vyzkoušel téměř každý, při výběru tématu pro výstavu v pražské Invalidovně jsme měli tedy jasno.

Aspekt svobody, vnitřního sebevyjádření a reakce je nám v dnešní době bližší než kdykoli předtím. V červnu roku 2020 jsme ještě nikdo nevěděl, co nás reálně bude čekat v dalších měsících. Kromě naší nesvobody jsme však přemýšleli nad nesvobodou, se kterou se musí setkávat lidé bez ohledu na situaci spojenou s COVID-19.

Nesvoboda úzce souvisí s mnoha sociálními tématy, například s otázkou sekundární oběti trestných činů, která je i prvním tématem naší edukační kampaně. V České republice žije 40 000 dětí, kterým je odepřena možnost setkat se se svými rodiči, kterým byla odňata svoboda.

U těchto dětí dochází k psychickým traumatům a sociálnímu propadu. Absence rodičů ve vývoji dítěte může mít na život dítěte velký dopad. Absence rodičů poznamená dítě a zanechá nesmazatelnou stopu na jejich budoucích vztazích a zrcadlí se po zbytek života.

Chtěli jsme společně nahlédnout do role sekundární oběti a svou tvorbou poukázat na to, že ignorace problém neřeší, ba naopak.

Plakát k akci Nesvoboda

Stav

Umělecká skupina Tlustá čára ve spolupráci s Pragovka Art District srdečně zve na vernisáž výstavy STAV inspirované problematikou vězeňství.

Vernisáž se uskutečnila v pátek 25. 6. v 19:00 v prostoru HUB, Pragovka, Kolbenova 923, Praha 9.

Výstava byla pro veřejnost přístupná 25. – 26. 6. 2021.

Tlustá čára má za cíl svou tvorbou poukazovat na témata, která jsou ve společnosti upozaďována, a zároveň integrovat do své tvorby lidi ze sociální oblasti – lidi v závislosti, lidi bez domova, z azylových domů, bývalé vězně, oběti trestných činů apod. Lidi, kteří jsou společností častokrát vyloučení a možnost tvorby či sebevyjádření je jim odepřena. Tlustá čára poskytuje lidem zázemí, komunitu i motivaci něco změnit.

Téma vězeňství se prolíná všemi jednotlivými díly, která jsou součástí instalace výstavy. Každý autor pracoval s tématem a svou vlastní zkušeností či zkušeností blízké osoby. Různorodost materiálů a technik poukazuje na širokost tématu a jedinečnost každé zkušenosti. Ve výstavě nalezneme betonové objekty, audiovizuální site-specific instalaci, fotografie zachycující atmosféru všedního dne za mřížemi a velkoformátovou digitální grafiku, která Vás vtáhne do tématu. Zastoupenými autory na společné výstavě je Ivana Kočíková, Nina Kirk a Jan Jirkovský. Kurátorkou výstavy je Radka Zahradníková.

Proč jsme si v rámci našeho pilotního projektu zvolili právě téma vězeňství?

Přesto, že téměř každý z nás se ve svém životě setkal s někým, komu byla odňata svoboda, je toto téma ve společnosti stále tabu. Stydíme se o této zkušenosti hovořit. Nechceme, aby lidé věděli, že někdo z naší rodiny nebo blízkého okolí byl odsouzen. Máme strach z vlastního odsouzení a stáváme se tak sekundární obětí.

Sekundární obětí mohou být:

děti, které mají své rodiče ve vězení, strádají, mají psychické a sociální problémy; jen v ČR je jich 40 tisíc
rodina pachatele, která si celoživotně vyčítá, kde udělala chybu ve výchově; na samotnou rodinu je velmi nelibě nahlíženo, ačkoli se sami neprovinili
rodina oběti, která si naopak celý život vyčítá, že nedokázala situaci zabránit a svého blízkého ochránit

S vězeňstvím jsou však spojená i další témata. Můžeme uvést například vysokou míru recidivy s vazbou na aktuálně platný systém. Také téma závislostí (alkohol, drogy, gambling), finanční gramotnosti a mnoha dalších.

Během přípravy projektu jsme navštívili řadu odborníků i státních institucí, se kterými jsme vše konzultovali a ověřovali si fakta.

Další informace naleznete na našich sítích:

instagram.com/tlustacara
facebook.com/tlustacara

Plakát výstava Stav - Umělecká skupina tlustá čára

Odsouzené děti

V srpnu jsme podpořili projekt andělský kemp, který pořádá Metinárodní vězeňské společenství. Tento kemp je velmi vyjímečný. Pořádá se pro děti, které mají své rodiče ve vězení.

Děti odsouzených rodičů se musí vyrovnat kromě separace od svéh milovaného rodiče i s dalšími změnami v životě. Je to změna pečující osoby, změna ve škole, omezení ekonomických zdrojů v rodině, šikana od okolí, popichování, nadávky apod.

Dále samezřejmě obava o bezpěčí rodiče, který je ve vězení, ale také o bezpečí jejich a obavu, že ony samy bdou považovány za kriminálníky.

Tyto děti nám nejsou lhostejné!

Na místě jsme pro děti připravili umělecký workshop, kde jsme společně s dětmi vytvářeli náramky, vytvořili dvě velká plátna za pomoci vlastních rukou a pracovali s technikou pouring. Děti jsou velmi nadané a nebály se vyzkoušet všechny možné techniky. Šla z nich obrovská energie a síla. A díla? Přátelé, kamarádi, máme tu talenty a je třeba začít je skutečně brát vážně, protože tyhle děti se s tím ani s námi párat rozhodně nebudou!

Za Tlustou čáru se účastnila akce Ivana Kočíková, Věrka Dupynová, Jitka Koláčková a Lukáš Nosek.

Den s dítětem

V brzkých ranních hodinách jsme se v soboru 4.9.2021 vydali do věznice Bělušice podpořit projekt den s dítětem Mezinárodního vězeňského společenství.

Projekt rodinám umožňuje strávit čas s odsouzeným rodičem jinak než jen při krátkých a neosobních návštěvách ve věznici.

Tatínkové si mohou s dětmi hrát, věřit, zpívat, malovat a soutěžit. Mainky mají čas na povzbuzování soutěžících, ale i čas pro sebe. Za účasti poadců se zaké dozví více o tom, jak situaci zvládat, jak hovořit o činu a vězení s dítětem, jak zabránit další stigmatizaci rodiny a traumatizaci dítěte a jak se připravit na návrat otce domů.

Jako umělecká skupina jsme pro děti připravili tvůrčí workshop, kde si mohly vytvořit náramky jak pro sebe, tak i pro tatínky. Na místě jsme měli barvičky a další pomůcky k malování, kterých se děti okamžitě ujaly a vznikla tak umělecká díla, která bez rozmyslu věnovaly svým tatínkům. Naši kluci se nebojácně oblékli do kostýmů pohádkových postaviček Ovečky a Večerníčka a snažili se udělat co největší zábavu. Společně jsme také vytvořili fotokoutek, kde vzniklo mnoho krásných rodinných fotografií.

Důležitost tématu dětí odsouzených se do nás vrýcá čím dál tím více a hlouběji. Nejsme naivní a víme, že za každým úsměvem se skrývají silné a většinou velmi smutné rodinné příběhy.

Držíme chlapům palce, ať to ve vězení zvládnou doklepat a poté sekat řádnou latinu. A klobouček musíme smeknout pro Mezinárodní vězeňské společenství, z.s. za skvělé projekty, které realizují. Dává to ohromný smysl.

Velké díky patří také celému týmu Tlusté čáry: Ivana Kočíková, Vojta Jaroněk, Lenka Šilhanová, Jana Plavec, Honzík Hůlek, Martin Schatz, Petr Bořek Šípek a Martin Chroustovský.

Den s dítětem ve věznici Bělušice, Mezinárodní vězeňské společenství, umělecká skupina tlustá čára a česká televize, foto: Jana plavec

Foto: Jana Plavec

Maluj!

V létě jsme měli vyvěšenou výzvu na divadelním festivalu v Kutné Hoře pořádaném iniciativou Hora žije a Divadla X10.

Při naší tvorbě nás velmi zaujala otázka toho, proč se lidé dostávají do vězení. Jaký je nejčastější důvod? O koho se jedná?

Rozhodli jsme se nahlédnout do oficiálních veřejných dat. Jelikož jsme národ milující kriminální seriály a filmy, naše představy byly velmi barvité. No a hádejte co!

Vyhrává majetková trestná činnost – krádeže, zpronevěra, maření úředního rozhodnutí a finanční podvody. To vše se nejčastěji děje v regionech se zvýšeným počtem negativních sociálních vlivů (vysoká nezaměstnanost, rozvodovost apod.).

Téměř 800 000 lidí žije v exekuci, a to si netroufáme odhadnout o kolik se tato číla navýšila v uplynulém roce, který byl pro mnohé finančně náročný. Postihla je ztráta zaměstnání a finančních zdrojů a lidé se v zoufalých životních situacích mohou uchylovat k činnostem jenže je mohou dostat do problémů.

Proto jsme se rozhodli, že společně podpoříme a motivujeme lidi ve výkonu trestu a nechali návštěvníky divadelního festivalu namalovat vzkazy do vězení.

Jak to dopadlo?

Podívejte se.

Obrázky předáme Mezinarodnímu vězeňskému společenství, z.s. k distribuci do věznic.

Ve spolupráci s Kampusem Dejvice a Klubovnou jsme uspořádali předvánoční sbírku oblečení pro spoluobčany v tíživé životní, sociální a finanční situaci.

Na zahradě Klubovny jsme od 17:00 přivítali první návštěvníky.

Jelikož se jednalo o zimní sbírku, bylo primárně preferováno zimní oblečení – bundy, svetry, mikiny, trika (ideálně s dlouhým rukávem), čepice, rukavice, šály, zimní boty. Dále bylo možné donést i ponožky, spodní prádlo, spacáky a deky, nedostatkové jsou i hygienické potřeby, a to obzvláště ty dámské.

Mimo skvělé pohodové před-adventní atmosféry jsme pro naše kamarády a návštěvníky připravili také svařák, malé sváteční občerstvení a výstavu obrázků vytvořených dětmi na kreativním workshopu při akci ve věznici Bělušice, kde se děti setkaly se svými odsouzenými rodiči a jejíž výdělek poputuje na pro ně určené vánoční dárky.

O kulturní program se v sále Klubovny od 20:00 postaraly skvělé zpěvačky Marjari a Nea.

Jsme velmi vděční za Vaši účast, podporu.

Akci hodnotíme jako více než vydařenou.

Sbírce zdar! A příště se těšíme.

Odkazy na naše parťáky:

Kampus Dejvice
– WEB:kampusdejvice.cz
– FCB:facebook.com/KampusDejvice
– IG:instagram.com/kampus.dejvice

Klubovna
– WEB:www.klubovna.povalec.cz
– FCB:facebook.com/klubovna
– IG:instagram.com/klubovna_povalec

Bohouš

A dnes Vám umělecká skupina Tlustá Čára poví něco o Bohoušovi.

„Bohouš do svých padesátých narozenin žil normální a spokojený život. Měl rodinu, hezké bydlení, chodil do práce. Pak se bohužel vše zvrtlo. Žena prohrála boj se zákeřnou nemocí a on zůstal sám. Nevěděl si najednou s ničím rady, netěšily ho dřívější radosti ani přátelé, připadal si ve světě ztracen. Časem svůj hluboký žal začal utápět v alkoholu, který nad ním začal brzy vítězit…“

Celý Bohoušův příběh je pod taktovkou Armády spásy. Jsme velmi vděční za oslovení ke spolupráci a možnost přiložit ruku k dílu.

Armády spásy si totiž velmi ceníme!

Naše Věrka, Vašek a Ivana vytvořili grafiku pro vystřihovánku, která přibližuje problematiku bezdomovectví.

VYSTŘIHOVÁNKU NALEZNETE ZDE

A něco málo i o našich tvůrcích:

Vašek Vlk

Václav Vlk je sice profesí elektrikář, ale srdcem výtvarník, ilustrátor, fotograf a nebrání se ani sochařské práci. Co se týče tvorby, jde převážně o perokresbu a digitální kresbu. Portréty, ilustrace, koláže, kaligrafie, ale i street art či krajinka. V současnosti jsou jeho ilustrace povídek k vidění v časopise Mladý svět. Malování po zdech ho zaměstnalo na 3 měsíce ve škole v Ugandě u neziskové organizace Whisper.

Vašek je milovníkem opuštěných prostor, a tak bývá častým motivem jeho fotografií urbex. Jeho fotografie se taktéž objevily na stránkách časopisu Digitální foto.

Další jeho zálibou je běh, cvičení s vlastní vahou a otužování, ale má i pohodlnější zájmy jako četba, hudba a filmy.

Věrka

Schiggy je výtvarnice, grafička, ilustrátorka, multifukční a komplexní bytost, jedním slovem tvořivec. V současné době se kreslením živí v chráněné dílně EMIT-cz. Lehce infantilní a těžce pubertální se sklony k roztržitosti si růžovou barvu z brýlí hodila o něco výše, a tak ji dle růžových vlasů a řehotu snadno poznáte. Zamilovala si kresbu linkou, a tak svůj styl hrdě nazývá lyrická perokresba.

Dá se říct, že je lidovou krespravěčkou. Kreslí komiksy, čmárá po zdech, prostě kreativně řádí!

Jejím mottem je: „Talent dává člověku křídla, je jen na něm, jak vysoko si troufne vyletět.“

Armáda spásy v České Republice

Pomáhá lidem, kterým hrozí ztráta bydlení, lidem, kteří už o domov přišli, i lidem, kteří ztratili naději, že bydlení někdy naleznou. Cílem Armády spásy je fyzická, sociální, morální a duchovní podpora lidí všech věkových kategorií.

Pomáhají všem těm, kteří se ocitli v obtížné životní situaci. Provozují sociální zařízení a komunitní centra, ve kterých poskytují více než 60 registrovaných sociálních služeb.

Každý den jejich služeb využívá přes tisíc znevýhodněných osob.

Domov Sulická

Dobrovolnická činnost může být skvělý způsob, jak trávit čas a zároveň pomoci lidem a projektům, které to potřebují. My v umělecké skupině Tlustá čára vždycky hledáme, kde můžeme produktivně a účelně pomoci, a jedno z takových míst jsme nedávno navštívili. Je jím Domov pro lidi se zdravotním postižením Sulická, kam jsme se vydali podívat se, jak to v takovém domově vypadá, co se tam děje, a tamním klientům jsme na jedno odpoledne připravili program. A opravdu to stálo za to.

Do Sulické

Do Sulické jsme se vypravili v úterý odpoledne s taškami plnými pastelek, voskovek, fixů a jiného náčiní potřebného na výrobu náramků, a v případě jednoho našeho člena i s ukulele. Prošli jsme vstupní branou, na recepci nás zkontrolovali a pak už se nás ujala koordinátorka dobrovolníků paní Dita a provedla nás po domově. Seznámila nás s fungováním domova, nahlédli jsme do keramické a výtvarné dílny, a poté jsme se rozdělili na dvě skupiny.

První skupina, Anička, Ivana a Martin, zůstali ve společenské místnosti v horním patře. Přišlo za nimi přibližně patnáct klientů. Výtvarné potřeby byly vmžiku rozebrány a všichni se hned pustili do práce. Objevili jsme zde i vyložené talenty, obzvláště přítomné dámy projevily velký cit pro barevné kombinace.

Druhá skupina, Vojta, Kamča a Honza s ukulele se rozprostřela v odpočinkové místnosti v přízemním ubytovacím prostoru, kam dorazilo kolem deseti klientů. Všichni přítomní si tu díky ukulele kromě výroby náramků i energicky zatančili a zazpívali a rozpovídali se na všemožná témata.

O ukulele se ale brzy doslechli i nahoře, a tak se jeho pozice přesunula do horní místnosti, kde si s námi během dotváření výrobků klienti také zazpívali a dobře se pobavili. A každý si udělal alespoň jeden či dva náramky.

V Sulické jsme s klienty strávili téměř dvě hodiny vytvářením náramků a zpěvem s klienty a čas nám tak utekl až do večera. Nakonec ale přišel čas ukončit společnou činnost, sklidit barvy, fixy, pastelky, látku a lepidlo a pomoci ubytovaným do jejich vlastních místností a bytů. A pak si sednout s paní Ditou a říci si více o tom, co je pro Sulickou možné udělat a co že to v takovém domově vlastně dělají.

Sociální sítě

O Sulické

Domov pro osoby se zdravotním postižením Sulická se nachází na Praze 4 mezi Thomayerovou nemocnicí a přírodní rezervací Velký Háj. Slouží jako bydlení a podpora pro lidi, jejichž sociální začlenění je obtížné z důvodu zdravotního postižení. Poskytuje jim ubytování, péči, individuální přístup a celou řadu aktivit směřovaných nejen na zábavu, ale i přípravu klientů k samostatnému životu.

Domov ubytovává několik desítek osob se zdravotním postižením ve velmi příjemně zrekonstruovaných pokojích, garsonkách a dvougarsonkách. Umožňuje jim vyžití v zahradách, kde se pravidelně konají kulturní a společenské akce, dá se jezdit na kolech a zahradničit. Mají zde i dílny a účelové místnosti, kde klienti mohou pracovat se dřevem, trénovat na hudební nástroje, malovat nebo se podílet na provozu kavárny.

Sulická se také snaží postarat o soběstačnost a vzdělání klientů výukou jak školní, tak individuálně zaměřenou na jednotlivé osobní dovednosti, od pečení přes úklid po kontakt s okolím a úřady, ať už formální, nebo společenský. V rámci toho pořádá ve svých rozsáhlých zahradách i kulturní a společenské akce, od jarmarku a prodeje obrazů po hudební vystoupení.

Jak pomoci?

Nejlépe jako dobrovolník. Dobrovolníků není nikdy dost! Kdo máte chuť a čas, a splníte nenáročné vstupní podmínky, neváhejte Sulickou kontaktovat a zapojit se třeba jako průvodce pro letní festivaly (např. 25. 6. 2022 se bude konat Vítání Léta s hudbou, dražbou obrazů a spoustou dalších zajímavých atrakcí) v jejich nádherných zahradách, nebo můžete pomáhat konkrétním lidem s konkrétními úkony.

Autoři: Jan Hůlek, Anna Jechová

Když jsme poprvé viděli nápad naší kamarádky Veroniky Pleškové vytvořit skupinu složenou z advokátů – specialistů na cizinecké právo, tlumočníků, psychologů a dalších profesí a dobrovolníků, kteří by byli ochotni pomáhat při válečném konfliktu na Ukrajině, bylo jasno, že tento nápad 100% podpoříme.

Za Tlustou čáru se zapojila Ivana Kočík, která se ujala oblasti PR. Jan Zykán vymyslel název iniciativy, Anička Jechová, Vojta Jaroněk a Honzík Hůlek vypomohli v administrativní a organizační oblasti. Velké díky patří také Adéle Pivoňkové, která má na starosti grafickou oblast, a Martinu Weinpoldovi, který se ujal webu. Přihlásilo se také mnoho našich kamarádů a podporovatelů do služeb dobrovolníků.

Projekt YOUkraine byl přiveden k životu a dnes poskytuje uprchlíkům před válečným konfliktem na Ukrajině tyto služby zdarma:

Právní podpora
Psychologická psychoterapeutická podpora
Překladatelské služby a tlumočení
Relokační a sociální oblast

Více informací najdete na webu nebo sítích iniciativy, mrkněte, podporujte, pomáhejte.

S M A

INFO BLOG

PŘÍBĚHY

JAK POMOCI?

Yellow Ribbon Run

V úterý 21.06. 2022 jsme se zúčastnili akce Yellow Ribbon Run – uteč předsudkům .

Tenhle běh je specifický zejména tím, že se ho účastní i lidé z vězení a nebo lidé s trestní minulostí.

Letošní rok byl věnován také dětem, mnohdy označovaným jako „zapomenuté děti“. Jsou to děti, které mají tátu nebo mámu ve vězení. V České republice se jedná o 40 000 dětí. Tyto děti trpí nejen tím, že nemají své rodiče nablízku, ale často také šikanou, posměšky, předsudky a bohužel i sociálním propadem a chudobou, které doprovází odchod rodičů do vězení.

Akce měla skvělou atmosféru a my jsme si ji řádně užili . Písmeny se velmi těžce přenáší atmosféra, ale pokud bychom ji měli popsat jedním slovem, bude to SOUNÁLEŽITOST .

Zároveň je skvělé vidět, kolika lidem téma není lhostejné. Na akci jste mohli vidět Báru Černoškovou, Janu Peroutkovou, Petra Čtvrtníčka nebo vrcholové sportovce Michala Krčmáře nebo Jirku Homoláče. Obdivuhodný je také zápal organizátorů Tomáše Slavaty a RUBIKON Centra.

Měli jsem možnost si s dětmi také zamalovat a vytvořit pro ně kreativní koutek.

Příští rok zase!

Zde odkazy spojené s během

Umělecká skupina Tlustá čára, Foto: Ivana Kočík, Honza Jirkovský

Projekty